Facebook notifikace "Fire and forget"

Pokud jste někdy vyvíjeli aplikaci pro Facebook, určitě víte jaké můžou být potíže s používáním FB nástrojů. U API pro vývojařé je to hlavně rychlost odezvy a dokumentace. S dokumentací toho moc neuděláme, ale v některých případech si můžeme poradit se zpomalením naší stránky.

Takovým případem jsou třeba FB notifikace. A já vám ukážu jednu zmožných cest jak si snimi ulehčit práci, tím že předáme většinu zodpovědnosti třetí straně.

Fire and Forget

Z vojenské terminologie jsou rakety “Fire and Forget” takové, které zaměříte, vypálíte a zapomenete na ně. Naváděcí systém se pak bez přičinění operátora postará o správnou dráhu a případné zasažení cíle.

Na stejném principu postavíme node.js server. Který bude zodpovědný za odeslání notifikací. My mu jen poskytneme potřebné informace a s klidem na něj zapomeneme.

Facebook notifikace

Pro účely toho návodu budu předpokládat že jste seznámení se základním vývojem na FB platformě. Ty zvás kteří si chtějí doplnit znalosti odkážu na dokumentaci FB a notifikací.

V doporučeních FB je pár pravidel které by jste měli při posílání notifikací vzít v úvahu.

• Jen aktivní uživatelé
  neposílejte pravidelně notifikace uživatelům, kteří nebyli měsíc a více aktivní ve Vaší aplikaci.
• Krátké texty
  z praxe můžu potvrdit, že nejlépe fungují krátké texty notifikací. Čím kratší tím lepší (Samozřejmě s rozumem)
• Maximalně dvě deně
  podle FB jsou dvě notifikace v jeden den, hranice kdy budou uživatelé reagovat. Popřípadě vaši notifikaci rovnou označí za spam.

API end point pro notifikace je (SSL je vyzadovano FB API kvuli pritomnosti access tokenu v query) https://graph.facebook.com/{user_id}/notifications.

parametry volani API

• access_token aplikační nebo user access_token
  aplikační access_token získáme podle návodu nebo použijeme formát access_token={id aplikace}|{secret aplikace}
• template text notifikace (omezení na 180 znaků)
• href relativní url v aplikačním Canvasu

Jdeme na to

Celou aplikaci budu stavět nad node.js a sadě npm balíků pro zjednodušení práce.

Budeme potřebovat běhové prostředí Node.js které získáme na stránkách projektu. S instalaci Node.js dostaneme i node package manager který také využijeme.

Začínáme

Založíme si novou Node aplikaci. Vytvoření package.json nechame na npm příkazem npm init.

$ mkdir notif
$ cd notif/
$ npm init

Máme vytvořený package.json který by měl vypadat zhruba takto.

{
  "name": "notif",
  "version": "0.0.0",
  "description": "Facebook notification service",
  "main": "index.js",
  "scripts": {
    "test": "echo \"Error: no test specified\" && exit 1"
  },
  "author": "Matouš Michalík",
  "license": "MIT"
}

Další krok je nainstalovat závislosti pomocí npm. Budeme potřebovat tyto:

• Knihovnu pro zjednodušení práce s http requesty request
• REST framework restify

$ npm install --save request restify

Npm stáhnul potřebné knihovny a vytvořil složku node_modules a do package.json nám přepínačem --save přibyly závislosti.

Notifikační služba rychle a jednoduše

Celý kód serveru se nám vešel na 51 řádek. Samozřejmě jsou možné další vylepšení a úpravy.

var restify = require('restify')
  , request = require('request');

var server = restify.createServer();

server.use(restify.bodyParser({
    maxBodySize: 1024*1024
 }));

server.post('/notification', function (req, res, next) {
  var parameters = req.params;

  if ( typeof parameters.ids !== 'undefined' &&
     typeof parameters.message !== 'undefined' &&
     typeof parameters.access_token !== 'undefined' ) {

    res.send({status:'ok'});

    var ids = parameters.ids;
    if (typeof ids === 'string'){
      ids = ids.split(',');
    }

    if (typeof ids !== 'object'){
      ids = [ids];
    }

    for (var i = 0; i < ids.length; i++){
      request.post( 'https://graph.facebook.com/' + ids[i] + '/',
      {form: {
        access_token: parameters.access_token,
        message: parameters.message
      }}, function (error, request, body){
        console.log('notification response', body);
      });
    }

  } else {
    var message = 'missing required parameter';

    console.log(message);

    res.send({
      status:'error',
      message: message
    });
  }

  next();
});

server.listen(8080, function(){
  console.log('server listen on port 8080');
});

Zdroják krok po kroku

Jako skoro v každém jazyce i v node.js začíná soubor načtením používaných knihoven. Tady není co vyslvětlovat.

var restify = require('restify')
  , request = require('request');

Vytvoříme si instanci restify serveru. Pomocí server.use() si zaregistrujeme bodyParser který nám zajistí uložení parametrů requestu do request.params.

bodyParser podporuje data ve formátu json , x-www-form-urlencoded a multipart/form-data formát se určuje podle hlavičky Content-Type.

var server = restify.createServer();

server.use(restify.bodyParser({
    maxBodySize: 1024*1024
 }));

Restify nám dává jednoduchý způsobů pro registraci handlerů.

Formát je sever.{HTTP metoda}(url, funkce). Podporované metody jsou.

• get
• post
• put
• head
• del

Naše služba bude dostupná na adrese http://sever:port/notification.

server.post('/notification', function (req, res, next) {
  ...
})

Do naší anonymní funkce dostaneme parametry req, res, next. Jde o objekt dotazu, odpovědi a callback next. next je funkce kterou musíme zavolat. Dáme tím vědět frameworku restify že může pokračovat ve své práci.

V req.params najdeme všechny parametry které nám připravil bodyParser.

V jednoduché podmínce provedeme naivní kontrolu na přítomnost povinných parametrů.

function (req, res, next) {
  var parameters = req.params;

  if ( typeof parameters.ids !== 'undefined' &&
     typeof parameters.message !== 'undefined' &&
     typeof parameters.access_token !== 'undefined' ) {
     ...
  }

Vzhledem k tomu že nám jde o zrychlení na straně klientské aplikace, tak hned po ověření parametrů pošleme zpět odpověď. Tím minimalizujeme dobu čekání.

Nevýhodou u tohoto přístupu je nemožnost získat zpětnou vazbu.

if ( ... ) {
  res.send({status:'ok'});
}

Podle použitého technologie na straně klienta může parametr ids přijít jako string nebo jako číslo. Proto musíme provést kontrolu a přetypování na požadovaný formát.

if ( ... ) {
  ...

  var ids = parameters.ids;
  if (typeof ids === 'string'){
    ids = ids.split(',');
  }

  if (typeof ids !== 'object'){
    ids = [ids];
  }
}

API jsme navrhli tak aby mohlo posílat stejnou notifikaci více uživatelům najednou. Proměnou ids jsme si tedy znomralizovali na pole a ted ho projdeme v cyklu a provedeme fyzické volání FB API.

Samotné volání je už jednoduché a myslím že nepotřebuje vysvětlení.

if ( ... ) {
  ...

  for (var i = 0; i < ids.length; i++){
    request.post( 'https://graph.facebook.com/' + ids[i] + '/',
    {form: {
      access_token: parameters.access_token,
      message: parameters.message
    }}, function (error, request, body){
      console.log('notification response', body);
    });
  }
}

Máme hotový handler, teď jen spustíme samotný server na portu který nám vyhovuje.

server.listen(8080, function(){
  console.log('server listen on port 8080');
});

Jak API použijeme

Celé si to můžeme vyzkoušet přímo z node pomocí jednoduchého klienta.

//client.js
var request = require('request');

var user_id = 12345;

var appId = 'XXXX';
var appSecret = 'XXXX';

request.post('http://localhost:8080/notification', {json:{
    ids:user_id,
    message: 'testing message',
    access_token: appId + '|' + appSecret
  }}, function (error, response, body){
    console.log(body);
});

Testovací script spustíme:

$ node client.js

Provoz na serveru

Budeme předpokládat, že je naše implementace neprůstřelná (čti bez chyb). Projistotu si ji ale v produkčním prostředí pustíme supervizorem.

Vhodný kandidát by mohl být forever. V node.js napsaná aplikace pro monitoring node.js procesů.

Vpřípadě že náš server spadne na forever zajistí jeho opětovné spuštění. Nástroj nainstalujeme přes NPM. Přepínač -g znamená global a nainstaluje nám danou aplikaci do PATH.

$ [sudo] npm install forever -g

Monitorovaný proces pak spustíme jednoduše.

$ forever script.js

A máme hotovo

Vytvořili jsme si jedno účelovou aplikaci, která nám ušetří práci na v klientských aplikacích. Navíc jsme přesměrovali část práce mimo naši aplikaci a tím zrychlili odpověď pro našeho uživatele.

Někdy příště si náš hodně naivní přístup, vylepšíme a postavíme robustnější modularní aplikaci.